Kapitola XXXIII. Šalomoun marnosti a šalby světa vyjevuje

Moudrosti světské larva odkryta

Eccl. 1, 2. 15. Tu Šalomoun, kterýž až potud dívaje se tiše seděl, déle se již držeti nemoha, hlasem velikým volati začal: „Marnost nad marnostmi, a všecko marnost! Tak-liž co křivého jest, zpřímiti se nemůž? Nelze-liž ani nedostatků sčísti?“ A postav, i zástup jeho veškeren, s hřmotem velikým, ubírá se přímo k trůnu královny (aniž tomu buď ta vzteklá Pošta, aneb drabanti z obou stran překaziti co mohli, protože křikem a bleskem jeho zaraženi byli, jako i sama s raddami svými královna). On tedy vztáhna ruku, sejme z oblíčeje jejího zastření, kteréž ač se prvé cosi drahého a stkvoucího zdálo, nenašlo se však býti než pavučinou. A aj, tvář její se ukázala bledá, však odutá, červenosti sic něco na lících, však líčené (což se odlupováním po místech znamenalo) mající; ruce tolikéž prašivé spatříny a všecko tělo nemilé, i dýchání její smrduté. Čehož sem já se zděsil i všickni přítomní, že jsme jako strnutí stáli.

I jejím raddám

Šalomoun pak obrátiv se k raddám domnělé té královny, zodjímal i jim larvy a řekl: „Vidím, že na místě Spravedlnosti Nespravedlnost panuje a na místě Svattosti Ohavnost. Bedlivost váše jest Podhlidavost, Opatrnost váše Chytrost, Přívětivost váše Pochlebenství, Pravda váše Tvárnost jen, Horlivost váše Vzteklost, Udatnost váše Opovážlivost, Milost váše Bůjnost, Pracovitost váše Otrocství, Důvtipnost váše Domnínka, Nábožnost váše Pokrytství etc. Eccl. 12. 14. Vy-liž na místě Boha Všemohoucího svět říditi máte? Přivedeť Bůh na soud všeliký skutek a každou věc tajnou, buďto dobrou nebo zlou. Já pak půjdu a hlásati všemu světu budu, aby se svoditi a mámiti nedali.“

Šalomoun marnosti světa po všem světě rozhlašuje

A obrátiv se šel s hněvem a zástupové jeho za nim; a když po ulicích „Marnost nad marnostmi a všecko marnost“ volati začal, sbíhali se odevšad národové, a lidé, a jazykové, i králové a královny z končin dalekých: a on dštil výmluvností a vyučoval je. Nebo slova jeho byla podobná ostnům a hřebíkům vbitým etc.

Rada proti němu, aby přelštěn byl

Já pak nešel za nim, ale s svými vůdci, zděšenými ještě, tu na palácu státi sem zustal, a co tu dále dálo, spatřil: jmenovitě že královna, z omráčení toho se proberuc, s raddami svými, co je dělať, raditi se začala. Kdež Horlivost, Opravdovost a Udatnost raditi chtěly, aby všecka moc sebrána a za ním poslána byla, aby jat byl. Opatrnost naproti tomu radila, že se mocí nic nespraví, poněvadž nejen sám on mocný také jest, ale i všeho teměř světa potah již po sobě má (jakož vracující se jedna za druhou pošty o tom, co se tam děje, oznamovaly): než aby poslána za ním byla Přívětivost s Ulisností, a ty aby k sobě z hradu Fortůny Rozkoš přivezmouc po něm šly, a kdekoli jest, ochalebně se k němu vinuly, krásu, slávu, líbost království tohoto ukazujíce a schvalujíce; snad že tak uloven bude, jiné cesty že ona neví naprosto žádné. I schválena ta rada, a aby ty tři hned šly, poručeno.

Vysvětlivky k textu:

Eccl. 1, 2, 15
v. motto knihy
Pošta, drabanti
v XXX. 3, 8
bleskem
skvělostí
Podhlídavost
Podezíravost, Nedůvěra
potah
přívrženstvo
ochalebně
úlisně